Milí bratři a milé sestry!
Před několika dny jsem si opět otevřel knihu Jana Hellera „Podvečerní děkování“. Našel jsem v ní krásná slova o smyslu Velikonoc. Následující odstavec je inspirován myšlenkami a slovy pana profesora.
Původ křesťanských Velikonoc musíme hledat v izraelských Velikonocích (pesach). Izraelci o Velikonocích slavili Hod beránka. Připomínali si tak vysvobození z egyptského otroctví. Tehdy anděl smrti procházel egyptskou zemí a hubil všechny prvorozené. Jen do domácností Izraelců nevstoupil. Za prvorozeného zemřel v těchto domácnostech beránek. Jeho krví Izraelci označili dveře svého domu a to bylo znamení pro anděla smrti, že tady už si smrt svou daň vybrala. Izraelci pak vyrazili na cestu ke svobodě. Od té doby o Velikonocích jedli beránka. Je zajímavé, že ho neobětovali, ale zabili, upekli a snědli. To byl vlastně symbol sebeztotožnění. Ti, kdo jedli beránka, se s ním ztotožnili, vstoupili vnitřně do jeho údělu, chtěli jít jeho cestou. Jako lidé vykoupení (osvobození) beránkem, jako jeho bratři a sestry již nemohli žít sobecky, jeden proti druhému, jeden na účet druhého, nemohli žít lhostejně k nepravostem.
S velikonočním beránkem se plně ztotožnil i Ježíš Kristus. Vstoupil do jeho role a dokonale ji naplnil. Podstoupil smrt na kříži, aby nás zachránil z otroctví hříchu. Před svou smrtí slavil Ježíš s učedníky Hod beránka. Nad chlebem řekl: „To je mé tělo, které se za vás láme.“ A nad vínem: „To je má krev, která se za vás vylévá. To čiňte na mou památku.“ Tím jasně potvrdil, že umírá pro naši spásu, a vyzval nás, abychom se s ním ztotožnili. Stávali se beránky – těmi, kdo ve světě budou žít pro druhé, pro jejich dobro, kdo budou ochotni z tohoto důvodu snášet i hněv mocných, budou hotovi i trpět, a tak vnášet do světa naději na smíření a pokoj. To jsou nejhlubší tóny Velikonoc. Beránek za nás zemřel, i my se máme stávat beránky. Kdo odmítá roli beránka a chová se jako dravec nebo je lhostejný vůči zlu, jen přispívá k temnotě. Kdežto trpěliví a pokorní beránkové přinášejí do světa světlo.
Petr Hudec
O Velikonocích se v našem sboru konají bohoslužby a další setkání, na něž Vás srdečně zveme:
- 29. 3. 2018 na Zelený čtvrtek v 18:30 - Pašijní texty proložené písněmi skupiny Oboroh (z CD) – v Libštátě
- 30. 3. 2018 na Velký pátek v 8:30 - Bohoslužby s vysluhováním sv. večeře Páně
- 1. 4. 2018 na Boží hod velikonoční v 8:30 - Bohoslužby s vysluhováním sv. večeře Páně
V březnu proběhlo výroční sborové shromáždění, při němž se konala mimo jiné volba br. f. P. Hudce za faráře sboru na období od 1. 1. 2019 do 31. 8. 2019. Ve sboru se také v tomto roce připravujeme na připomenutí 100. výročí naší církve. 15. 9. 2018 se bude konat při této příležitosti a v rámci Libětátského pozdního léta koncert Spirituál kvintetu v KD Libštát a v neděli 16. 9. bychom rádi po bohoslužbách vyslechli přednášku k tomuto výročí a následně při společném občerstvení zavzpomínali na to, co jsme my a naši předkové v církvi a ve sboru prožili.
Veškeré aktuální informace o dění ve sboru naleznete na jeho webových stránkách www.libstat.evangnet.cz. Číslo účtu, kam můžete posílat příspěvky na činnost sboru, aby sbor mohl mít svého faráře, na opravy a údržbu budov a na solidaritu se slabšími sbory (Jeronymova jednota), je: 192982562/0300. V loňském roce jsme také podpořili projekt v Kongu „Škola v buši“, jde o stavbu střední zemědělské školy. Na tento projekt jsme odeslali celkem 25 tisíc Kč. Prostředky jsme jednak vybrali mezi sebou a částečně doplnili výtěžkem z bazaru. Pokud byste chtěli přispět i na tento projekt, můžete v poznámce uvést tento konkrétní účel nebo peníze v hotovosti předat pokladní Heleně Kotasové.
S přáním požehnaných Velikonoc za Farní sbor ČCE Libštát 83
Petr Hudec, farář
Jiří Kotas, kurátor