VELIKONOČNÍ DOPIS - BŘEZEN 2016

Napsal uživatel admin dne Ne, 20.03.2016 20:52

Obrať meč svůj v místo jeho: nebo všichni, kteří meč berou, od meče zahynou.

(Evangelium podle Matouše 26,52 v kralickém znění)

Milé sestry a bratři!

Velikonoce nám připomínají, jak Ježíše, posla lásky a pokoje, velekněží a zákoníci zajali, nakonec jej obvinili z rouhání vůči Bohu a donutili římského správce Palestiny, Piláta, aby ho ukřižoval. Ve chvíli, kdy byl Ježíš v zahradě Getsemanské a ozbrojenci vyslaní veleknězem Kaifášem ho přišli zatknout, jeden z učedníků vytasil meč, aby Ježíše bránil. Rozmáchl se a uťal veliteli ozbrojenců ucho. Jistě ho chtěl zabít. Mířil mečem přímo doprostřed čela, ale netrefil se. Kdo ví, jak by se příběh vyvíjel dál, kdyby se mu to podařilo a kdyby velitele zabil. Vojáci bez vůdce jsou slabí, zmatení, možná, že by se dali na útěk. To však není podstatné. Podstatné je, že Ježíš v tuto chvíli horlivého učedníka za jeho snahu kárá. Říká: „Kdo mečem zachází, ten jím také schází. Schovej svůj meč do pochvy.“

V Ježíšových ústech to není prázdná fráze. Ježíš odmítá násilí. Násilí totiž plodí další násilí. Je to začarovaný kruh, který může být přetnut, jen když někdo řekne dost. A to Ježíš dělá, proto je Syn Boží. Paradoxem je, že tento postoj přinese Ježíšovi smrt. V jeho případě platí, kdo meč odmítá, ten jím zahyne. To je druhá půlka pravdy. Z krátkodobé perspektivy takový člověk, který důsledně přemáhá zlo dobrem, na to může doplatit. Z dlouhodobé perspektivy jsou takové postoje a taková oběť jedinou nadějí pro svět. Pro to, aby budoucí generace mohly žít ve světě pokojnějším než my. Pokusme se to domýšlet i do naší dnešní aktuální situace. Velekněží si mysleli, že když Ježíš zemře jako zločinec, umlčí ho. Mýlili se. Bůh Ježíše vzkřísil, přiznal se k jeho životu.

Ježíš je přítomen všude tam, kde se scházejí jeho vyznavači. I nás povzbuzuje k následování. V hloubi duše víme, že Ježíš má pravdu, ale sami nedokážeme žít jako On, bojíme se a ze strachu a nedůvěry se uchylujeme k násilí. Jen On nás svou mocí může proměňovat.

 

Srdečně Vás zveme na velikonoční shromáždění, která se v našem „dolením“ kostele v Libštátě konají takto:

  • 24. 3. 2016 Zelený čtvrtek v 18:30 Zpěv Pašijí (českých) od B. Kašpara
  • 25. 3. 2016 Velký pátek v 8:30 Bohoslužby s vysluhováním sv. večeře Páně
  • 27. 3. 2016 Boží hod velikonoční v 8:30 Bohoslužby s vysluhováním sv. večeře Páně

 

V březnu proběhlo v našem sboru výroční sborové shromáždění, při němž jsme bilancovali uplynulý rok a pověděli si, co mimořádného nás čeká v roce letošním. V únoru započala z důvodu odvlhčení rekonstrukce přízemí fary. Rozpočet na celou akci (podřezání budovy, rozvody topení, nové podlahy atd.) činí cca 650 tisíc. Současně bychom rádi do září opatřili nátěrem čelní stěnu kostela. V neděli 18. 9. 2016 si totiž připomeneme při slavnostním shromáždění 230 let od položení základního kamene našeho kostela. Účast na slavnostním shromáždění přislíbil synodní senior Daniel Ženatý. K této příležitosti zamýšlí sbor vydat publikaci o historii evangelíků v Libštátě a okolí od J. Kletvíka. Všechny akce budou finančně náročné. Budeme žádat o pomoc Jeronymovu jednotu (každoročně do ní přispíváme, sbírka darů probíhá do konce května i letos) a zároveň vyhlašujeme mimořádnou dobrovolnou sbírku mezi členy a přáteli sboru. Na všechny tyto záměry můžete přispět buď v hotovosti naší pokladní s. Heleně Kotasové anebo převodem na účet sboru č. 192982562/0300.

Do dalších dnů a do osobních zápasů o víru, lásku a naději Vám přejeme posilu z velikonočního evangelia.

Petr Hudec, farář

Jiří Kotas, kurátor