Milé sestry a bratři
Už delší dobu mi leží v hlavě nápad, který bych rád zpracoval do kázání, ale zatím jsem k tomu nikdy nenašel dostatek času. Až tento víkend jsem si řekl, už dost odkládání, už to musím dát na papír i když to bude nehotové.
Podnětem byl rozhovor s Amosem Ozem, který jsem poslouchal o Velikonocích v naší televizi. A. Oz je dnes už známý izraelský spisovatel, jehož kniha Jidáš byla přeložena do češtiny. V rozhovoru Amoz Oz mluvil mimo jiné o svém vztahu k Ježíši. Líbilo se mi, jak pregnantně vyjádřil, oč Ježíšovi šlo. Šlo mu o světový mír, byl to hlasatel světového míru. My křesťané se mnohdy utápíme v dogmatech, spekulujeme, zda Ježíš byl člověk nebo Bůh a on to řekne tak jednoduše a zřetelně. Byl to prorok, kterému šlo o celosvětový mír. To je to Boží království, které hlásal. Až potud s Ježíšem souzním, řekl Oz, i já toužím po míru ve světě, ale metoda, jíž chtěl Ježíš dosáhnout světového míru je podle mě, řekl Oz, chybná. A pokračoval: Ježíš kázal lásku k nepříteli, to je jakoby řekl, musíš si vlézt s nepřítelem do postele. A s tím nesouhlasím. Životní zkušenosti mě naučili, že to nejde. S Palestinci si nemůžeme vlézt do postele. To nejde, to k míru nevede. Tolik z velikonočního rozhovoru s A.Ozem. Já se k němu na konci kázání ještě vrátím. Ale začnu svoji pochybností. Říkám si: znamená příkaz milovat nepřítele skutečně to, že si s ním vlezu do postele? Myslel Ježíš, když přikazoval: milujte své nepřátele, že si s nimi máme vlézt do postele? To mě zaráží. Pojďme o tom chvíli přemýšlet nad několika NZ texty. A vyjděme od Ježíšových slov z kázání na hoře. Slyšeli jste, že bylo řečeno starým, milovat budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého. Já vám však pravím. Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.
Ježíšova slova na tomto místě jsou velmi stručná. Co znamenají? Předně se pokusím odstranit jedno možné nedorozumění. Když se dnes mluví o lásce, tak lidé myslí na romantický, sentimentální cit. Láskou lidé dnes rozumí tu nejsilnější emoci. Jenže když Ježíš mluvil o lásce, myslel na něco jiného. Láska označuje v jeho slovníku něco mnohem přízemnějšího. Láska u Ježíše znamená mít druhého člověka opravdu rád, nepřát mu nic zlého, naopak, přát mu dobré, a pokud to záleží na mně, pokud k tomu mám příležitost, tak se znovu a znovu pokoušet to přání dobrého proměňovat ve skutky. Možná tento praktický charakter lásky, o níž mluví Ježíš, přiblíží exkurz do řečtiny. V řečtině jsou pro lásku tři výrazy, eros – je ten silný cit, který k sobě přitahuje muže a ženu, to je ta nejsilnější emoce, dále filia – což je láska mezi sourozenci, přáteli, náklonnost lidí stejné krve, stejné krevní skupiny a konečně agape, což je láska služebná, láska velmi praktická, služba. Agapé znamená, už jsme to pověděl, přát druhému dobro, a pokud je příležitost, tak dobro nejen přát, ale poskytovat. Jenže když mi někdo ublíží, pak mé srdce naplní nenávist, nebo touha po pomstě nebo pohrdání. Druhému už dobro nepřeju, naopak přeju mu to nejhorší. Ale potom už je pramalá naděje, že se rozbitý vztah napraví, že bude mezi lidmi nastolen pokoj, nebo alespoň respekt. A navíc, ta nenávist člověka naplní, chytí, zdeformuje. Proti tomu, myslím, míří Ježíšův příkaz: milujte své nepřátele. Nenechte se strhnout k nenávisti. Nenechte nad hněvem zapadnout slunce. Nedopusťte, aby vaše srdce bylo naplněno pohrdáním. Nenechte se natlačit do role nepřítele, protivníka. Zůstaňte u toho, že v každém budete vidět člověka. Ano i v nepříteli. Svatý Augustin to formuloval takto: Měj v nenávisti zlo, ale miluj člověka. Ještě se k jeho vyjádření vrátím později. V tuto chvíli uzavřu první odstavec konstatováním: škoda, že Pán Ježíš svůj příkaz o milování nepřítel více nerozříkal. Doplňuje k němu jen toto. Modlete se za ty, kdo vás pronásledují. To je důležité. Modli se za nepřítele. Když už ti nic jiného nezbude, modli se za něj. Modlitbou, která může znít třeba takto: Pane Bože, pomoz, ať můj protivník přijde k rozumu a přestane mě pronásledovat, ať se naše vztahy zlepší, tedy takovou modlitbou se můj vztah k nepříteli postupně mění, takovou modlitbou neutralizuji hněv v sobě, touhu po pomstě, učím se vidět v nepříteli člověka.
Co znamená milovat nepřítele, jak to Ježíš vlastně myslel? Velmi dobrý komentář k tomu najdeme u apoštola Pavla ve 12 kap. jeho epištoly do Říma. Něco nás vede k tomu, když nám někdo ublíží, oplatit mu to, nejlépe s úroky. Jak ty do mě, tak já do tebe, ty o mě mluvíš zle, tak já taky atd. A Pavel říká: Nikomu neodplácejte za zlo zlem, vůči všem mějte na mysli jen dobré. Je li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. Tady pozor, nepřeslechněme tu důležitou větu: pokud to záleží na vás. Bývá tomu totiž často tak, že i kdybychom se rozkrájeli, nejde to žít se všemi v pokoji, jsou situace, kdy se za nepřítele, nápravu vztahů, můžete jen modlit v naději, že jednou bude líp. A pak píše Pavel. Nechtějte sami odplácet, ale nechte místo pro Boží soud. Odplácení, pomsta nepatří lidem. My s tím neumíme zacházet. Nechme to na Pánu Bohu. Co nám ovšem náleží, co je v našich silách a my to můžeme zvládnout je to další. Má li nepřítel hlad nebo žízeň, dej mu jíst a pít. V naší církvi se vypráví smutný příběh. Stalo se to při divokém odsunu Němců po válce. Šli zbědovaní přes jednu vesnici a na konci toho průvodu zbědovaných lidí žena s dítětem. Prosila o vodu a chléb. Místní farář odběhl a přinesl nádobu s vodou a chléb a dal jim pít a jíst. Lidé, a mezi nimi i jeho farníci, se ovšem na něj vrhli s výčitkami. Co to děláš? Nepříteli dáváš napít a najíst? Od té doby měl farář ve vesnici špatnou pozici. Dokonce mu vytloukli na faře okna. I ve sboru sklidil za své jednání nesouhlas. A přece udělal to, co bylo správné.
Co znamená milovat nepřítele? Pavel vysvětluje. To znamená: nenechat se přemoci zlem, ale přemáhat zlo dobrem. V různých situacích všedního dne se tomu učit, znovu a znovu, trpělivě, s pomocí Boží.
Asi o 50 let později, se k tomuto Pavlovu komentáři, co znamená Ježíšův příkaz o milování nepřátel, vrátil Pavlův žák a v epištole efezkým křesťanům. Vysvětluje, že milování nepřátel,nemá nic společného s pasivitou, zbabělostí ale naopak je to těžký zápas se zlem v nás, mezi námi, se zlem, které se usídlilo v nepříteli. Pavlův žák píše: Hledejme k tomu boji sílu u Pána. Pamatujme, že nebojujeme proti lidem, ale proti zlým silám, které nás hrozí ovládnout. Stůjme tedy opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, obuti k pohotové službě evangeliu pokoje a vždy s štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého. Přijměte také přilbu spasení a meč Ducha, jímž jest Slovo Boží. Odtud vzal svatý Augustin prve citovanou větu. Měj v nenávisti zlo, ale miluj člověka.
Amos Oz řekl ve velikonočním rozhovoru, že Ježíšova metoda jak směřovat ke světovému míru je láska k nepříteli, což prý znamená vlézt si s nepřítelem do postele, a to nejde! Myslím, že Oz v tomto bodě Ježíši neporozuměl. Milováním nepřátel Ježíš nemíní vlézt si k nepříteli do postele, nýbrž nenechat se přemoci zlem, ale zlo přemáhat dobrem a je li to v naší moci, žít se všemi v pokoji a nikdy tento boj nevzdat.
Amen