Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
Introit: Ž 25, 4 Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách.
Píseň: 214 Z celého srdce svého chci vzdát ti vroucí dík…
Modlitba:
Děkujeme ti, Pane Bože, za to, že nás máš rád. Děkujeme ti za všechny tvé dobré dary, kterými o nás pečuješ. Za slunce i měsíc, za zemi, za chléb, za druhé lidi. Prosíme, pomoz nám, abychom si tvých darů náležitě vážili. Děkujeme ti za dar života. Život často pokládáme za samozřejmost. Mnohdy až ve chvílích, kdy někdo blízký umírá nebo kdy se narodí děťátko, si bytostně uvědomíme, jaký je to zázrak. Děkujeme ti za svědky víry. Děkujeme za své rodiče, přátele, učitele, faráře, bratry a sestry, kteří nás duchovně ovlivnili a nasměrovali. Prosíme, buď při nás, abychom bojovali dobrý boj víry, k němuž jsme se přihlásili při křtu a konfirmaci. Amen
Čtení: Gn, 4, 16 – 26
- Kain odešel od tváře Hospodinovy a usadil se v zemi Nódu, východně od Edenu.
- I poznal Kain svou ženu, ta otěhotněla a porodila Enocha. Tu se dal do stavby města a nazval to město Enoch, podle jména svého syna.
- Enochovi se narodil Írad, Írad zplodil Mechújáela, Mechíjáel zplodil Metúšáela, Metúšáel zplodil Lámecha.
- Lámech pojal dvě ženy; jedna se jmenovala Áda a druhá se jmenovala Sila.
- Áda porodila Jábala, který se stal praotcem těch, kdo přebývají ve stanu a u stáda.
- Jeho bratr se jmenoval Júbal; ten se stal praotcem všech hrajících na citeru a flétnu.
- Také Sila porodila, a to Túbal-kaina, mistra všech řemeslníků obrábějících měď a železo. Sestrou Túbal-kainovou byla Naama.
- Tu řekl Lámech svým ženám: „Ádo a Silo, poslyšte můj hlas, ženy Lámechovy, naslouchejte mé řeči: Zabil jsem muže za své zranění, pacholíka za svou jizvu.
- Bude-li sedmeronásobně pomstěn Kain, tedy Lámech sedmdesátkrát a sedmkrát.“
- I poznal opět Adam svou ženu a ta porodila syna a dala mu jméno Šét (to je [Do klína] vložený) . Řekla: „Bůh mi vložil do klína jiného potomka místo Ábela, kterého zabil Kain.“
- Šétovi se narodil syn; dal mu jméno Enóš. Tehdy se začalo vzývat jméno Hospodinovo.
Píseň: 406 Chval Pána svého písní a jásej radostí, že z trápení a tísní své stádce vyprostí.
Text: Lk 3, 23 - 38
- Když Ježíš začínal své dílo, bylo mu asi třicet let. Jak se mělo za to, byl syn Josefa, jehož předkové byli: Heli,
- Mathat, Levi, Melchi, Janai, Josef,
- Matathias, Amos, Nahum, Esli, Nagai,
- Mahat, Matathias, Semei, Josech, Joda,
- Johanan, Resa, Zorobabel, Salatiel, Neri,
- Melchi, Addi, Kosan, Elamadam, Er,
- Jesus, Eliezer, Jorim, Mathat, Levi,
- Simeon, Juda, Josef, Jonam, Eliakim,
- Melea, Menna, Mattath, Natham, David,
- Isaj, Obéd, Bóaz, Sala, Naason,
- Amínadab, Admin, Arni, Chesróm, Fares, Juda,
- Jákob, Izák, Abraham, Tare, Náchor,
- Seruch, Ragau, Falek, Heber, Sala,
- Kainan, Arfaxad, Sem, Noe, Lámech,
- Matusalem, Henoch, Jared, Maleleel, Kainan,
- Enóš, Šét a Adam, který byl od Boha.
Milé sestry a milí bratři!
Základem dnešního kázání je Ježíšův rodokmen z Lukášova evangelia. Rodokmeny v Bibli jsou texty, které přeskakujeme, protože nám nic neříkají, jsou plné jmen, které nedokážeme ani pořádně přečíst. Zdá se nám, že v rodokmenech není žádný příběh, ani poselství, které může být aktuální i pro nás dnes. Ale není to pravda. Pokusím se dnes vynést na světlo poselství Ježíšových rodokmenů.
V evangeliích najdeme dva Ježíšovy rodokmeny. V evangeliu Matoušově a Lukášově. Když oba rodokmeny srovnáváme, s překvapením zjistíme, že jsou zcela jiné. Nechci se nyní pouštět do detailního porovnávání těchto dvou rodokmenů, i když by to bylo strhující dobrodružství. Upozorním jen na to, co nás při srovnávání rodokmenů přímo praští do očí. Ježíšův rodokmen u Matouše jde od minulosti do přítomnosti. Začíná Abrahamem a končí Ježíšem. Ježíšův rodokmen u Lukáše jde opačně. Začíná Ježíšem a končí ne Abrahamem, ale Adamem.
Biblické rodokmeny jsou zvláštní. Když dnes sestavujeme rodokmeny, jde nám o to, sestavit linii pokrevních příbuzných. V těch biblických nejde tolik o pokrevní spřízněnost – a někdy vůbec ne -, ale často o duchovní spřízněnost. Ve starověku bylo v oblibě sestavovat rodokmeny slavných. Do rodokmenů byly zařazovány slavné postavy minulosti i legendární postavy a rodokmen často začínal božstvem. Rodokmen nechtěl zmapovat dějiny pokrevních příbuzných, chtěl odpovědět na otázku, odkud pochází ta moc a moudrost, kterou hrdina, vojevůdce, král nebo mudrc tak oplývá. S tímto záměrem byly sestavovány např. rodokmeny Alexandra Velikého nebo Platona a dalších a dalších.
A podobně je to i s biblickými rodokmeny. Ten Ježíšův u Matouše, který začíná Abrahamem, chce povědět, že Ježíš je pravý potomek Abrahama, ne předně pokrevní, ale potomek ve víře. Ježíš je nádherným příkladem té abrahamovské víry, která slyší Boží slovo a jde za ním v důvěře do neznáma, drží se Božích slibů. Ježíšův rodokmen u Lukáše chce podtrhnout něco jiného. Jde nazpět, až na samotný počátek k prvnímu člověku, k Adamovi, a chce zdůraznit, že Ježíš naplňuje Boží záměr s člověkem. Ježíš je skutečný obraz Boží. Naplňuje to, co Pán Bůh od nás lidí chce, to, k čemu nás stvořil. Naplňuje lidství. Ježíš je pravý člověk!!! Člověk s velkým Č. Prvnímu biblickému Adamovi se to moc nepodařilo - být skutečným, pravým člověkem podle Boží vůle, člověkem k Božímu obrazu – to naplnil jedinečným způsobem až Ježíš.
V prvních kapitolách Bible se dočteme, že z prvního člověka Adama vychází několik linií. Ta abelovská záhy končí – nebo spíš je načas přerušena. Abel je zabit svým bratrem. Pokračuje kainovská linie pokřiveného lidství. Kain je vrah a jeho potomci jdou dál tímto směrem. Tato linie vrcholí v Lámechovi. Lámech, potomek Kaina, se mstí, zase zabíjí. Za drobný šrám zabije otce i jeho syna a pak se svým činem vychloubá svým ženám. Říká: běda tomu, kdo by se na mě, byť jen křivě, podíval, bude pykat. Lámech se bude tvrdě mstít. Kdyby pokračovala jen tato linie, svět by se propadl do chaosu. Tady je však obnovena přerušená abelovská linie – díky Bohu! Na konci 4. kapitoly knihy Genesis čteme: „I poznal Adam opět svou ženu a ta porodila syna a dala mu jméno Šet – to je Bohem do klína vložený. Řekla: Bůh mi vložil do klína jiného potomka místo Abela, kterého zabil Kain“. A pak se Šetovi narodil Enoš a tehdy se na zemi začalo vzývat jméno Hospodinovo. Tady je znovuobnovena linie abelovská. Nu a tato linie jde také dějinami až do dneška, stejně jako ta kainovská. V tom rodokmenu najdeme Henocha, který chodil s Bohem, a Noacha, který zůstal spravedlivý a zbožný navzdory pokleslosti soudobé společnosti - spravedlivý a zbožný ekolog Noe - a je tam Abraham, Izák a Jákob a po Davidovi tam najdeme Nátana, mohl by to být prorok, který se nebál králi vmést do tváře jeho hřích. A posledním v tom zástupu je poslušný a statečný Josef, který nevyhnal Marii, sobě zasnoubenou, která čekala dítě, zjevně ne s ním, ale dal na hlas Boží, aby Marii přijal a postaral se o ni a o syna. A pak přichází Ježíš. V něm tato linie vzývajících Boží jméno vrcholí. Sem směřuje a odtud jde dál až do dneška.
V hlavě mi zní slova jedné písně od Bohdana Mikoláška. Stále se v ní opakuje otázka. Oč tu jde, oč tu běží? Oč tu jde, oč tu běží - totiž v našem životě. Jde stále o totéž! Je tu linie kainovská i šetovská (abelovská), jejímž středem je Ježíš. Je tu linie bohorovnosti nadlidí a linie pokorných božích synů a dcer, je tu linie pokřiveného lidství a skutečného. Oč tu jde, oč tu běží? Jde o to vstoupit a znovu a znovu vstupovat do linie, do rodu, do příbuznosti Ježíše Krista. Do tohoto rodu se člověk jen tak automaticky nerodí, do něj vstupuje vírou a může z něj také vypadnout, ale také se do něj navracet. Takže oč tu jde, oč tu běží? Co je poselství Ježíšova rodokmenu z Lukášova evangelia? Nu, vstoupit a znovu a znovu se vracet do toho rodu, který není podle krve, ale je podle Ducha svatého. Amen.
Píseň: 648 Kristus je má síla i spasení, potěšení ve všem mém zarmoucení.
Ohlášení: Rádi bychom se sešli k bohoslužbách zase v kostele v březnu, doufáme, že nám to epidemická situace dovolí. Včas vás o tom budeme informovat.
Píseň: 244 Ve jméno Krista doufáme
Modlitba:
Rozpomeň se na nás, Hospodine, a vyslyš naše prosby, vždyť jsi Bůh slitovný, tvé milosrdenství je věčné.
Prosíme tě za nemocné doma i v nemocnicích, za staré lidi v domovech důchodců, za ty, kteří se trápí, za umírající, za osamocené. Prosíme i za ty, kteří se o nemocné starají.
Prosíme za mladé lidi, kteří hledají své místo v životě, pátrají po jeho smyslu, hledají cestu, která nevede do slepých uliček.
Prosíme za rodiny, manžele, zvláště za ty, kteří se sobě navzájem vzdalují.
Prosíme, dávej nám dostatek trpělivosti zachovávat nutná omezení v době pandemie, abychom tak chránili zdraví své i našich bližních.
Vyslyš nás, když se k tobě modlíme ve jménu Pána Ježíše Krista takto: Otče náš….
Poslání: Ef 6, 10 – 13
- A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci.
- Oblečte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům.
- Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.
- Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát.
Požehnání: Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život. Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky.
Píseň: 487 Amen, Otče, rač to dáti.