Bohoslužby na 5.postní neděli Judica – spravedlnost

Napsal uživatel admin dne So, 28.03.2020 12:21
Datum kázání
29.03.2020
Autor kázání
Petr Hudec
Kázání na text
Židům 13,12 – 16

Zahájení: Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Amen

Pozdrav: Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

Úvodní biblický verš: Syn člověka (Ježíš) nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé. Ev. Matouše 20,28

Píseň: 642 Už svítá jasný bílý den…

Modleme se sestrou farářkou Sylvií Bukowskou:
Ježíši, náš bratře a náš vykupiteli, svou mocí nás zvedáš, svou láskou v nás probouzíš netušené talenty, svým milosrdenstvím nás vyvádíš ze zbabělosti, strachu a selhání a zveš k novým začátkům. Dej, ať tvůj příklad následujeme, a staneme se tak společenstvím, kde lidé rozkvétají. Duchem svého Syna nás posilni, ať jsme církví pro druhé. Amen.

První čtení: Marek 10, 35 – 45

  • 35 Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: „Mistře, chtěli bychom, abys nám učinil, oč tě požádáme.“
  • 36 Řekl jim: „Co chcete, abych vám učinil?“
  • 37 Odpověděli mu: „Dej nám, abychom měli místo jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvé slávě.“
  • 38 Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?“
  • 39 Odpověděli: „Můžeme.“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni.
  • 40 Ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž jsou připravena.“
  • 41 Když to uslyšelo ostatních deset, začali se hněvat na Jakuba a Jana.
  • 42 Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je.
  • 43 Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;
  • 44 a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.
  • 45 Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“

 

Píseň: 680 Nás zavolal jsi Pane…

Text kázání: ep. Židům 13,12 – 16

  • 12 Proto také Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví.
  • 13 Vyjděme tedy s ním za hradby, nesouce jeho potupu.
  • 14 Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde.
  • 15 Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno.
  • 16 Nezapomínejme také na dobročinnost a štědrost, takové oběti se Bohu líbí.

 

Milé sestry a bratři,

základem dnešního kázání je biblický text, který vybrala Jednota bratrská do letošních hesel. Jde o text z epištoly Židům 13. kapitoly verše 12 – 16 - viz výše. Pojďme si ho projít.
Nejprve k širšímu kontextu. Epištola Židům je v rámci Nového zákona spis zvláštní. Pokouší se přiblížit zvěst Pána Ježíše Krista židům na pozadí židovského chrámového kultu. A to je pro nás dnes samozřejmě potíž. Jednak nejsme židé a potom neznáme židovský chrámový kult. Na druhou stranu, když pisatel epištoly přejde od úvah nad kultickými záležitostmi k těm praktickým, k tomu, jak se má křesťanská zbožnost promítat do všedního života, pak jsou jeho slova velmi srozumitelná.  Tak je tomu v našem textu. Nejprve čteme, že Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví. Pisatel naráží na židovskou obětní praxi. Oběti zvířat hrály v židovské zbožnosti ústřední roli. Věřící si byli vědomi svých hříchů a přinášeli proto Bohu oběti, aby jim bylo odpuštěno. Např. v den smíření, ten den se nazývá jom kippur, usmrtili volka a kozla a jejich krev vypustili do nádoby. Velekněz krev v nádobě donesl do chrámu do svatyně svatých a tam jí vyléval na víko truhly smlouvy, které se nazývá slitovnice. Přitom prosil Boha za odpuštění hříchů pro celý Izrael. Mrtvá těla zvířat se pak spálila mimo město, za hradbami. K tomu musím dodat, že obětování zvířat byla veliká náboženská revoluce, kterou světu přinesl Izrael. Všude mimo Izrael bylo zvykem obětovat lidi. O této náboženské revoluci vypráví biblický příběh z knihy Genesis o Abrahamovi a Izákovi. Ještě větší revoluci však přineslo křesťanství, které odmítlo obětovat zvířata a pozvalo k sebeoběti. Ke smíření s lidmi, s přírodou, s Bohem vede sebeoběť. Krásně to vyjádřil apoštol Pavel ve výzvě křesťanům v Římě: „Vybízím Vás bratří a sestry, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť.“ To je jako by pověděl: Vyzývám vás bratří a sestry, abyste už za sebe neobětovali zvířata a abyste nežili z krve druhých, na úkor druhých, ale abyste v lásce sloužili jedni druhým. To samé říká Ježíš trochu jinými slovy svým učedníkům, kteří by rádi zaujali přední místa v Božím království. Byli by proto dokonce ochotni podstoupit i mučednickou smrt, jak jsme to četli v dnešním evangelijním čtení. Ale Ježíš jim na to říká: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je. Ne tak bude mezi vámi, ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem, a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech. Vždyť ani já jsem nepřišel, abych si dal sloužit, ale abych sloužil.“

V našem textu je to samé vyjádřeno na pozadí chrámového kultu. Ježíš trpěl a zemřel za branou, za hradbami Jeruzaléma na Golgotě. Podobně jako ta obětní zvířata, o nichž byla řeč. A to proto, aby nás posvětil svou krví. Opět tady narážíme na náboženskou řeč, které dnes už málokdo rozumí. Co znamená to posvěcení Kristovou krví? To je vlastně posílení jeho příkladem. Kristus se obětoval pro nás, pro naši spásu, aby nám ukázal co je v životě pevné, dobré, cenné, a otevřel nám cestu do nebeského domova. A tak nás posvětil, posílil, abychom ho v tom následovali a také sloužili v lásce jedni druhým, dávali sami sebe v oběť, která je Bohu milá a lidem ku prospěchu. Však o tom čteme dál. Vydejme se tedy za ním, za hradby, nesouce jeho potupu. Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde. Následování Pána Ježíše Krista přinášelo křesťanům v těch prvních stoletích dějin potupu od okolního světa. Nejlehčí potupou byl výsměch. Lidé se křesťanům vysmívali, že jsou to naivní hlupáci, blázni. Byly ale doby, kdy byli křesťané pro svou víru, která jim velela nevzdávat božské pocty mocným, pronásledováni a zabíjeni. Posilou jim vždy bylo ujištění, že tady na zemi nemáme trvalý domov, ale jdeme do toho věčného domova, kde všechny dobré skutky budou oceněny.

V závěrečných verších ještě apoštol konkretizuje, co podle něj znamená „naše oběť“. Jednak píše: „Přinášejte skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu.“ Dnes bychom řekli, děkujte a chvalte stále skrze Ježíše Pána Boha. Ale možná si někdo řekne: Za co máme dnes Pána Boha chválit? Když sledujeme, jak se pandemie rozšiřuje po celém světě, jak v Itálii už nezvládají ani důstojně pohřbívat mrtvé a celý zdravotní systém kolabuje, stejně jako ve Španělsku. To je opravdu hrozivé. Na druhou stranu ale zažíváme ohromnou vlnu solidarity. Zvláště lékaři a zdravotní sestry dávají všanc své zdraví a nasazují v boji s koronavirem své životy. Za to všechno máme děkovat jim i Pánu Bohu, který v nás působí vše dobré. To je oběť rtů. A aby nezůstalo jen u oběti rtů, připomíná apoštol na konec oběť materiální. Dobročinnost a štědrost. Nezapomínejte také na dobročinnost a štědrost, takové oběti se Bohu líbí.  K tomu bych rád připojil dvě konkrétní výzvy. Dnes slyšíme ze všech stran, že nejohroženější skupinou obyvatelstva jsou senioři a že je máme chránit a pomáhat jim. Ta ochrana je hodně na seniorech samých. Je třeba, aby se drželi doma. A je příkladné, že obce a města se starají o zásobování seniorů potravinami a léky. Co je ale hodně těžké, je to domácí vězení. Myslím, že bychom teď měli využívat své mobily k popovídání si, když se nemůžeme navštěvovat. To pomáhá. Volejme si alespoň jednou týdně. A pak ještě poslední věc k té štědrosti a dobročinnosti. Nemůžeme slavit bohoslužby. A s tím souvisí také to, že nekonáme chrámové sbírky na provoz sboru a další věci. Vyzývám vás tedy, abyste to, co dáváte obvykle do sbírky, dávali třeba do obálky a až skončí stav nouze, odložené peníze dáme všichni do první chrámové sbírky, kterou budeme moci v kostele vykonat (nebo peníze pošlete na sborový účet).  
A tak tedy sumou. Posíleni Kristovým příkladem vyjděme s ním za hradby, přinášejme oběť rtů i oběť materiální, to znamená: děkujme Bohu a nezapomínejme na dobročinnost a štědrost.                           Amen.

Píseň: 582 Toužíme v lásce žíti stále, za jedno v Kristu bratří být. Trápení snášet zlé i malé, v smutku druhého navštívit. Dej, ať běh času tuto lásku nezmění zítra v klamnou masku.

Přímluvy:
Pane, děkujeme za všechny, kteří přinášejí oběti ve prospěch druhých, děkujeme za všechny lékaře a zdravotní sestry, za pečovatele a pečovatelky, za prodavače a prodavačky, za hasiče a záchranáře, policisty a vojáky a prosíme, dávej jim sílu k jejich službě.
Prosíme zvláště za seniory, ale i za všechny, kteří jsou ohroženi na životě, zvláště myslíme na seniory v domovech důchodců, v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, prosíme za pacienty v psychiatrických léčebnách. Pane, smiluj se.
Prosíme za ty, kteří se octitají v materiální nouzi, za ty, kteří přišli o práci kvůli nouzovému stavu, prosíme za lidi na okraji společnosti, za lidi bez domova. Pane, smiluj se.
V tiché modlitbě ti předkládáme, co nás trápí.
Otče náš…

Poslání: Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno. Nezapomínejme také na dobročinnost a štědrost, takové oběti se Bohu líbí.

Požehnání: Milost Pána Ježíše Krista se všemi. Amen.

Píseň: 198 Pod ochranou Nejvyššího, rozvesel se duše má. Strážné oko Tvůrce tvého nespí ani nedřímá. Rozvesel se duše v těle, vroucí oběť obětuj, nikdo z ruky Stvořitele nevyrve ti podíl tvůj.