Historie sboru ČCE v Libštátě 2000-2017

Napsal uživatel admin dne Po, 20.11.2017 10:27

V prvním desetiletí ve svobodné zemi nenastalo očekávané oživení sboru. Jen jednotlivci našli cestu ke sborovému životu. O to semknutějším se stalo stávající společenství. Pilíři sboru i po roce 2000 zůstávali bratři a sestry, kteří víru dokázali přenést přes těžká období totalitních režimů. Avšak i oni postupně odcházeli do náruče našeho Pána. V roce 2000 byl kurátorem sboru zvolen Jiří Kotas. Převzal sbor po legendárním, moudrém Janu Křížovi, který tuto práci vykonával 36 let, dožil se požehnaného věku 90 let a do posledních dnů se účastnil sborového života. Na začátku r. 2002 odchází farář Blahoslav Matějka do sboru v Kolíně a na podzim téhož roku přichází do Libštátu jako na svůj první sbor farář Filip Susa. Jeho mladá rodina vnesla do sboru určité oživení, sbor posílilo několik mladších bratří a sester s rodinami. Farář Susa se zasloužil o záchranu „hořeního“ luterského kostela, který byl r .2001 spolu se hřbitovem a dřevěnou zvonicí prohlášen národní kulturní památkou. Kostel měl poničenou zatékající střechu, poškozený strop, vytlučená okna i dveře a jen malé zbytky původní fasády. Za podpory a vedení státní památkové péče proběhla v letech 2003 – 2014 oprava kostela, zvonice i hřbitovních zdí.  28. 9. 2014 pak v kostele proběhlo slavnostní shromáždění k oslavě jeho záchrany. Na finančních nákladech se podílelo především Ministerstvo kultury, dále obec Libštát, sbor a dary jednotlivců. V roce 2011 odešel farář Filip Susa do sboru v Liberci a v r. 2012 se na libštátský sbor vrátil farář Blahoslav Matějka, v tu dobu již v důchodu a na poloviční úvazek. Od května 2015 pak na sbor nastoupil, rovněž na poloviční úvazek, farář Petr Hudec, který přišel z velkého pražského sboru v Dejvicích. Druhou polovinu úvazku měl ve sboru v Jičíně. V této náročné kombinaci práce pro dva sbory ve dvou různých seniorátech byla faráři Hudcovi velikou oporou a pomocí jeho manželka Abigail. Oba dva poslední faráři, br.Matějka a br.Hudec, již nevyužívali farní budovu pro své bydlení, neboť oba měli, spolu s manželkami, vlastní rodinné domky  - Matějkovi v Rybnicích a Hudcovi v Jilemnici.  Sbor proto začal připravovat velkou rekonstrukci fary. K té bylo přistoupeno záhy po příchodu faráře Hudce a dokončena byla v červnu 2016.  Pro tuto nákladnou rekonstrukci sbor obdržel velký dar z Jeronýmovy jednoty, další finanční příspěvek věnoval Městys Libštát, z vlastních zdrojů a darů členů pak sbor uhradil plnou třetinu nákladů. Fara pak začala sloužit k individuální rodinné rekreaci členů církve a také k pořádání různých kurzů laiků, pobytů dětí a mládeže apod. 
18. 9. 2016 se ve sboru konalo slavnostní shromáždění ke 230. výročí položení základního kamene „doleního“ (reformovaného) kostela.  Při tomto shromáždění kázal synodní senior Daniel Ženatý, zúčastnili se zástupci seniorátu, hosté z okolních sborů, mnozí bývalí faráři libštátského sboru i starosta městysu Libštát Pavel Janata. U příležitosti tohoto výročí sbor vydal publikaci „Evangelíci v Libštátě v letech 1781-1945“, což byla původně diplomová práce Jana Kletvíka a doplněna byla dodatkem Jaroslava Vávry k novější historii sboru až do současnosti.
Libštátský sbor má nyní cca 100 členů. Průměrná účast na bohoslužbách je 25, sbor se schází každou neděli v 8,30 v reformovaném kostele.  Čtyřikrát ročně a na Štědrý den se konají bohoslužby v kapli na Spálově. V luterském kostele se zatím konala dvě shromáždění za rok.  Většinou o poslední adventní neděli hrávají děti svou vánoční hru, toto shromáždění mívá velkou účast. Děti jsou vyučovány náboženství v Semilech a v Libštátě. V zimním období – od listopadu do dubna- se konají biblické hodiny vždy v rodině jednoho z účastníků.  Nepravidelně se schází střední generace. S příchodem Hudcových začal sbor pořádat jednou ročně vždy před adventem dobročinný bazar, jehož výtěžek jednak posílil sborový rozpočet, jednak byl příležitostí pro vzájemné sdílení při společné práci, a to i s okrajovými členy, kteří přicházeli pomoci. Ve vztahu k obci měl bazar i určitý sociální rozměr. Dále se sbor od roku 2003 každoročně spolu s obcí podílel na pořádání kulturního festivalu „Libštátské pozdní léto“, který původně vznikl na podporu rekonstrukce luterského kostela. Hlavním organizátorem festivalu je člen sboru, semilský učitel Jaroslav Vávra. 
Libštátský sbor, ač počtem nepatrný, zodpovědně a radostně hledí do dalších let a věří, že jej Boží milost neopustí.

Manželé Helena a Jiří Kotasovi pro knihu Církev v proměnách času III k 100.výročí ČCE