Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
Své oči upírám k Hospodinu, on zajisté vyprostí mé nohy z léčky.
Píseň: 25 K tobě duši pozdvihuji
Modleme slovy J. A. Komenského: Vzdálený jsem byl od tebe, Bože, sladkosti věčná, ale ty smilovav se, přiblížil ses ke mně. Bloudil jsem, ale tys mě upamatoval, motal jsem se, nevěda kam jít, ale tys mě navedl na pravou cestu, zašel jsem od tebe a ztratil jsem tebe i sebe, ale tys mě navrátil mně i sobě. Zdržuj mě, Pane, veď mne, nes mě, abych od tebe nebloudil a neklesal. Duch tvůj dobrý spravuj mě a tvé milosrdenství mě sprovázej po cestách mých. Amen.
Píseň: 639 Hned z rána vzdej díky v písničce chval
Text: evangelium podle Lukáše 11, 14 – 28
- 14 Jednou vyháněl Ježíš zlého ducha z němého člověka. Když ten duch vyšel, němý promluvil. Zástupy se divily.
- 15 Někteří z nich však řekli: „Démony vyhání ve jménu Belzebula, knížete démonů.“
- 16 Jiní ho chtěli podrobit zkoušce; žádali od něho znamení z nebe.
- 17 Protože znal jejich myšlenky, řekl jim: „Každé království vnitřně rozdělené pustne a dům za domem padá.
- 18 Je-li i satan v sobě rozdvojen, jak bude moci obstát jeho království? Říkáte přece, že vyháním démony ve jménu Belzebula.
- 19 Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto budou oni vašimi soudci.
- 20 Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.
- 21 Střeží-li silný muž v plné zbroji svůj palác, jeho majetek je v bezpečí.
- 22 Napadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu všechnu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a kořist rozdělí.
- 23 Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.
- 24 Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘
- 25 Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený.
- 26 Tu jde a přivede sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky.“
- 27 Když toto mluvil, zvolala jedna žena ze zástupu: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“
- 28 Ale on řekl: „Blaze těm, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“
Milé sestry a milí bratři!
Protože se bohoslužby v našem sboru tuto neděli v důsledku vyhlášení nouzového stavu nekonají, posílám alespoň text nedělního kázání, modlitby a návrh písní.
Třetí neděle postní má název „oculi“ tj. „oči“. Název je odvozen od 15. verše žalmu 25, kde čteme: Své oči stále upírám k Hospodinu. Základem kázání je pak biblický text z evangelia podle Lukáše 11,14 – 28 – viz výše.
V biblickém textu nejprve čteme, že Ježíš vyhnal z němého člověka zlého ducha a tak ho uzdravil. Vyhánění zlých duchů se nazývá exorcismus. I v dnešní době je možné slyšet o tom, že je někdo posedlý ďáblem. Zpravidla jde o nějakou psychiatrickou nemoc, kterou ovšem běžná medicína neumí léčit. A existují exorcisté, kteří se o léčení takové nemoci pokoušejí. Nevyznám se v tom, ale mám velké pochybnosti o praktikách současných exorcistú. Avšak to rozebírat nechci. Chci jen povědět, že v Ježíšově době byl každý lékař exorcista. Protože tehdy lidé vnímali nemoc jinak než my dnes. Důvody každé nemoci byly duchovní, jakási svázanost ďáblem. A aby člověk mohl být celkově uzdraven, bylo třeba nejprve uzdravit duši, vyhnat z ní démony zla, napojit člověka opět na Pána Boha a teprve následně mohlo dojít i k uzdravení těla. Dnes už víme, že tyto představy nebyly naivní, že existuje těsná souvislost mezi duší a tělem. Celý Ježíšův příběh je vlastně o boji se Zlem, se zlými duchy, o vyhánění ďáblů z lidských životů, o navracení lidí Pánu Bohu a tak o celkovém uzdravení. A opravdu všude tam, kde lidé přijali Ježíše za svého Pána, stali se svobodnými, přestali se bát, začali žít důstojně jako lidé a mnozí byli i tělesně uzdraveni, jako např. ten němý z našeho příběhu. Ještě poznámku k té němotě. Je němota a němota. Němota může mít fyziologické příčiny, ale i duchovní a duševní příčiny. Tu druhou možná známe dobře. Někdo vám ublíží, nějaká životní situace vás srazí do kolen, přestanete mít odvahu žít, zablokujete se, uzavřete se do svého vnitřního světa, přestanete s lidmi mluvit a chřadnete, všechno to tíživé se ve vás ukládá a hnije to tam, jste mrtví za živa. Záchrana je v odblokování, dodání naděje, v tom, že vám někdo pomůže otevřít nitro, vyznat, co tam je, povědět všechno to, co bolí, vyznat své hříchy. Že vám někdo pomůže navrátit se k Bohu a následně se pomalu navrátit k lidem. A právě to Ježíš dělal, když ještě chodil po zemi, a dělá to skrze své slovo a naši víru dodnes. Řekl: přišel jsem, abych rušil skutky ďáblovy. A své slovo drží. Velmi mě oslovilo, když jsem nedávno slyšel, že současná definice zdraví se stále vyvíjí. Lékaři opustili představu, že zdraví je, když všechno v těle dobře funguje. Zdraví je něco víc. Je to jakási harmonie celku. Když je všechno v člověku na pravém místě, když mi nejen fungují klouby, ale zároveň mám srdce na pravém místě, jsem citlivý k potřebám druhého, když vím, že jsem jen člověk a ne bůh.
Zástup vidí, jak Ježíš vyžene z němého zlého ducha a navrátí mu zase zdraví. Němý promluví, ale někteří ze zástupu říkají: On je ve spolku s ďáblem, odtud má tu schopnost uzdravovat. Vyhání zlého ducha ve jménu Belzebula, knížete démonů. Ježíš se brání. Vysvětluje, že taková argumentace je chybná. Přece to by byl ďábel sám proti sobě. Cílem jeho působení je člověka zničit ne uzdravit, oddělit od Boha, ne ho Bohu vrátit, učinit si v něm svůj příbytek a ne vyklidit pole. To by byl ďábel rozpolcen a jeho dílo by nemělo šanci na úspěch. Vždyť je-li království vnitřně rozdělené, pustne, dům za domem padá. Je-li satan sám v sobě rozdvojen, jak může obstát jeho dílo? To je přece nesmysl. Smysl dává něco jiného, že ten, kdo chce ďábla porazit, ho sváže a pak vstoupí do jeho domu, vyčistí ten dům od veškeré špíny, aby se do toho domu mohla nastěhovat víra, naděje a láska. A právě to Ježíš činí. A jestliže jste toho svědky, říká Ježíš zástupu, pak vězte, že to konám prstem Božím, a už vás zastihlo Boží království. V Bibli se často píše, že Boží království je kdesi daleko před námi, že to je to nebe, že tam jednou dojdeme nebo budeme přeneseni, ale zároveň se na některých místech píše, že Boží království je mezi námi. Jak tomu rozumět? Znamená to, že Boží království, nebe je ta budoucnost, cíl našich cest, ale že současně to nebe si již dnes hledá cestu k nám, již dnes si proráží cestu v jakýchsi záblescích do přítomnosti. Takže, když třeba zažijete, že uzavřený, zablokovaný, němý člověk, se otevře a začne mluvit, pláče, obejme vás, je šťastný, spatřili jste prst Boží a paprsek Božího království vás zasáhl.
A ještě to poslední. Uzdravení má podle našeho textu tři fáze. O dvou jsem už mluvil. Uzdravení duše a potom následuje uzdravení těla. Zbývá ještě ta třetí fáze. Jde o to, aby se nemoc nevrátila, aby uzdravený člověk nespadl do starých kolejí. O tom vypráví Ježíš podobenství. Uzdravení to je jako když démon opustí dům A člověk když to zažije, je nadšen, pláče, směje se, vypráví o tom druhým, děkuje Pánu Bohu. Jenomže potom je třeba ten dům, nyní prázdný, vybavit, něčím jiným, než tím, co tam bylo dřív, začít žít jinak. Ježíš vypráví: když nečistý duch vyjde z člověka, potlouká se kolem a hledá místo kde by hlavu složil a když nenalezne, vrací se k domu, z něhož byl vyhnán. A když dům najde prázdný, vejde tam a přivede ještě sedm dalších duchů, horších než je sám a usadí se v tom domě. A konce takového člověka jsou horší než jeho začátky. Jde tedy o to změnit svůj život. A to je možná v celém procesu, který jsme sledovali, nejtěžší. V Bibli často narazíme na výzvu k pokání. Čiňte pokání! Pokání se často chápe jako lítost nad sebou, svými hříchy, sypání si popela na hlavu. To je jistě také dobré a nutné činit, ale pokání, řecky metanoia, je doslova obrácení. To znamená, člověk jde, žene se určitým směrem a pak se zastaví, obrátí o 180 stupňů a vykročí novým směrem, změní svůj život. To je pokání, to je potřeba činit, jak to výstižně říká Ježíš. Blahoslavení jsou ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají je. Důraz je na tom zachovávání. Takže i toto máme slyšet v postní době. Nejde jen o zastavení, rozjímání, reflexi své cesty, ale o skutečné vykročení novým směrem. Upřít své oči k Hospodinu, učit se znovu chodit po jeho cestách. Vracím se tedy k začátku. Dnešní třetí neděle postní se nazývá Oculí (oči) podle těchto slov žalmu 25: Své oči stále upírám k Hospodinu, on vyprostí z léčky mé nohy. Amen.
Píseň: 671 Dej mi, Pane, bdělé srdce
Modlitba: Prosíme za všechny, kteří jsou svázáni zlem, někdo jim ublížil, zažili nespravedlnosti, ztratili kuráž, uzavřeli se do sebe, chce se jim už jen umřít, prosíme za všechny, kteří prožili zradu nevěry, cítí se podvedeni, prosíme, Pane, smiluj se.
Prosíme, za všechny nemocné a ohrožené koronavirem po celém světě. Prosíme za rodiny zesnulých. Prosíme za uprchlíky před válkou. Prosíme za všechny lékaře, sestřičky, humanitární pracovníky, dnes i za všechny prodavače a prodavačky, za hasiče, policii, všechny dobrovolníky a vůbec za všechny, kteří dnes ohroženým pomáhají. Prosíme za celý svět. Prosíme za náš sbor, za naše rodiny, prosíme jeden za druhého. Pane, smiluj se.
Otče náš…
Poslání: Přísloví 3,1-7
- 1 Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje.
- 2 Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj.
- 3 Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce.
- 4 Tak najdeš milost a uznání v očích Božích i lidských.
- 5 Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.
- 6 Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky.
- 7 Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať.
Požehnání: Hospodin ti požehnej a opatruj tě. Hospodin rozjasni nad tebou svou tvář a buď ti milostiv. Hospodin obrať k tobě svoji tvář a obdař tě pokojem. Amen
Píseň: 672 Dej nám moudrost, odvahu