Bohoslužby 22.11. 2020 – neděle věčnosti

Napsal uživatel admin dne So, 21.11.2020 13:54
Datum kázání
22.11.2020
Autor kázání
Petr Hudec
Kázání na text
1 Kor 15, 20 – 22

 

Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. Amen

Milost a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista se všemi vámi.

Slyšel jsem pak hlas řkoucí. Piš: Blahoslavení jsou od této chvíle mrtví, kteříž v Pánu umírají. Duch zajisté dí jim, aby odpočinuli od svých prací, skutkové pak jejich jdou za nimi.

Píseň: 205 Ranní oběť nesu opět, Bože, za šťastné povstání, ó ať mne dnes také chrání tvá pravice ode zlého, i každého sluhu tvého….

Modleme se s Karlem Barthem (1886 – 1968, švýcarský reformovaný bohoslovec)
Hospodine Bože náš, dáváš nám lidem život a pak jej zas odjímáš, na chvíli ho skrýváš v tajemství smrti, abys jej opět, obnovený a očištěný, vyvedl na světlo, jako náš věčný život. Prosíme, buď nám v tuto chvíli přítomen skrze své slovo, v němž je tvůj Duch. Promluv k nám slova potěšení i napomenutí. Veď naše myšlenky o zesnulých i o nás samých k poznání své dobrotivé vůle s námi i s nimi. Uč nás povážit, že i my musíme zemřít a do té doby dej, abychom zde žili vděčně a v naději, která nezahanbuje. O to vše tě prosíme skrze Ježíše Krista našeho Pána, který s Tebou a Duchem svatým žije a kraluje věčně.  Amen

Čtení: Fp 1, 21 – 26

  1. Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk.
  2. Mám-li žít v tomto těle, získám tím možnost další práce. Nevím tedy, co bych vyvolil,
  3. táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší;
  4. ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás.
  5. Proto pevně spoléhám, že zůstanu a budu se všemi vámi k vašemu prospěchu a k radosti vaší víry,
  6. abyste se mohli mnou ještě více chlubit v Kristu Ježíši, když k vám opět přijdu.

 

Píseň: 637 Díky Bohu vzdejme, Králi nebeskému, kterýž nás dobrotivě dochoval k jitru dnešnímu…..

Základ kázání 1 Kor 15, 20 – 22

  1. Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.
  2. A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání:
  3. jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.

 

Milé sestry a bratři.
Dnes je poslední neděle církevního roku a církev si v tuto neděli připomíná z Bible texty o posledních věcech člověka. Budu se této tradice držet a připomenu z Bible texty o vzkříšení a životě věčném, které mě potěšují.

To první, co bych rád zdůraznil, je, že ačkoli křesťanská víra je předně o tomto pozemském životě, přece i k ní patří jistota, že smrt nemá poslední slovo.

První verše, které mi někdy v této souvislosti vytanou na mysli, jsou z praoteckých příběhů. Když praotcové umřeli, je o nich napsáno, že byli připojeni ke svému lidu. Je to krásné a cudné vyjádření naděje ve smrti. Smrt nemá poslední slovo! Budeme připojeni ke svému lidu. A v církvi vyznáváme totéž trochu jinými slovy, totiž, že ti, kdo již zesnuli, byli připojeni k církvi zvítězilé. A tak my živí patříme k církvi bojující, ale až si nás Pán povolá, připojí si nás k církvi zvítězilé. V těchto vyjádřeních a obrazech je silně podtržen motiv společenství. Tam v nebi nebudeme sami, budeme s těmi, kteří nás do nebe předešli. A motiv společenství, jak ještě uvidíme, je pro křesťanské přemýšlení o posledních věcech moc důležitý.

Další krásný a útěšný verš je v 23. žalmu. I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Obraz cesty šerou roklí je chmurný. Je to obraz smrti. Smrt je realita, která se týká nás všech. Všichni jednou zemřeme. Nikdo není nesmrtelný. Na smrt jsou naše síly krátké. To je třeba vzít vážně. A přece z verše na nás nakonec dýchne naděje. Z čeho tu naději žalmista čerpá? Ne ze sebe, ale z víry, že až to nastane a on vstoupí do rokle šeré smrti, nebude tam sám. Bude s ním Hospodin. Tak jako s ním byl po celý život, bude s ním i tam a údolím stínů smrti ho provede. Proto vyznává: Nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi Ty. Židovský spisovatel Viktor Fischl to překládá takto: Ani když půjdu údolím temných stínů, ničeho zlého se nebudu bát, neboť ty jsi se mnou.

A prakticky stejná slova najdeme v evangeliu Janově. Jsou to slova Pána Ježíše učedníkům. Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého otce je mnoho příbytků, kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Opět slyšíme: Nebojte se smrti. Nebudete v ní sami. Až to nastane, přijdu a dovedu vás tam, kde jsem já.

Velmi hezky píše o posledních věcech apoštol Pavel. Ovšem cudně. Pavel ví, že poslední věci jsou v rukou Božích. O nebi píše toto: Co oko nevídalo, co ucho neslýchalo, co člověku na mysl nevstoupilo, připravil v nebi Pán těm, kdo ho milují. Takže, jaké to bude, co tam bude, nevíme, to ví jen Bůh.  Bude to pro nás překvapení. Ale to překvapení bude příjemné a radostné.

Na jiném místě Pavel píše o tom, že by byl už rád s Pánem, bylo by to pro něj mnohem lepší. Ze souvislosti je zřejmé, že nepřátelství a pronásledování od nepřátel evangelia Pavla už zmáhá. Ale nakonec píše: Vidím, že mě bratři a sestry potřebujete, a tak jsme si jist, že vám budu ještě nějaký čas zachován. Na nebe si ještě počkám, protože vidím, že má pro mě Pán ještě poslání. Takže o nebi nic moc nevíme, co oko nevídalo… Víme jen, s kým tam budeme. Budeme s Kristem. Nevíme, kdy tam dojdeme. Víme jen, že pokud jsme tady na zemi, má pro nás Pán poslání, a to je důležité, to máme věrně plnit. A ještě víme jednu důležitou věc, že od Boží lásky, kterou jsme poznali v Kristu Ježíši, nás nemůže ani smrt odloučit. Pavel dokonce užívá v této souvislosti velmi silné slovo. Nikoli věřím, nikoli mám naději, nýbrž: Jsem si jist, že ani smrt nás nebude moci odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši.

Když pokročíme v listování Biblí, dostaneme se k poslední knize Nového zákona, ke zjevení teologa Jana. Teolog Jan je básník, který má opravdu silnou fantazii. Obrazy, kterými popisuje konečný zápas dobra se zlem a porážku satana, jsou velmi syté a barevné. A čtenář by očekával, že právě teolog Jan nebude tak cudný v popisování nebe jako evangelisté, Pavel, jako autoři starozákonních knih. Ale není tomu tak. Pravdou sice je, že Jan popiseuje o něco barvitěji konec časů než ostatní bibličtí autoři, ale i on je, pokud jde o nebe, střízlivý. A co překvapí nejvíc, při popisu nebe se shoduje s ostatními. V nebi nebudeme sami, budeme připojeni ke svému lidu, budeme s Bohem, budeme s Kristem. A bude to radostné překvapení. Jan píše: Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid. On sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani nářku, ani žalu, ani bolesti. Co bylo, pominulo.

Nakonec připomenu ještě slova apoštola Pavla z 15. kapitoly prvního listu do Korintu. Celá kapitola je o vzkříšení Ježíše Krista a jeho důsledcích pro naši víru. Pavel píše, že Kristovo vzkříšení není ojedinělá událost, která se netýká naší osobní naděje pro chvíle smrti. Ale píše, že Kristus vstal, jako první z těch, kdo zesnuli. To znamená, že i nás, i mě a tebe se týká Kristovo vzkříšení. Kristus byl Boží mocí vzkříšen jako první a jednou stejnou mocí vzkřísí Bůh i nás. Včera jsme dostali parte jedné milé sestry a přítelkyně z Dejvic, je na něm napsáno: v naději vzkříšení se loučíme s Miladou Pražákovou. Ta slova se opírají o citované ujištění, že Kristus vstal jako první z těch, kdo zesnuli. A jako v Adamovi všichni umírají, v Kristu dojdou života.

To je tedy hrst biblických veršů, ujištění a zaslíbení o vzkříšení a věčném životě. Chtějí nás potěšit. Měli bychom si je uložit do srdce a v jejich síle žít, bojovat dobrý boj víry do chvíle, kdy i nám Bůh řekne: Služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný….vejdi v radost svého Pána.    Amen.

Píseň ze Svítá 263  - autor Štěpán Hájek, farář v Brně Husovicích

Porád někam běhá pan Jaroslav Maňátko. Běhá, dokud nemá, peněz plný prasátko. Na co je to, když se ptám, žádnejch slov se nedočkám. V konci tvýho věka, tam na tebe čeká krematorium.
Manželka je bledá a nemůže v noci spát. Pan Maňátko hledá, jak by se moh slavným stát. Na co je to, když se ptám, žádnejch slov se nedočkám. V konci tvýho věka tam na tebe čeká krematorium.
Pan Maňátko touží, uskutečnit skvělej plán. Lidi ať mu slouží a on bude mocipán. Na co je to, když se ptám, žádnejch slov se nedočkám. V konci tvýho věka tam na tebe čeká krematorium.
Mariáno nazdar, dobrý ráno hašiši, každej den se naschvál nafetujou fetiši, aby nemuseli žít v tomhle světě hrůz a bíd. Tak se neboj světa, zůstala v něm věta, Kristus z mrtvejch vstal.
Co ta věta značí, těžko se mi povídá. Jedna věc mi stačí, kterou se z ní dovídám. Že už nemusím se bát, až na Olšana půjdu spát. V konci tvýho věka tam na tebe čeká ten, co z mrtvých vstal.

Ohlášky: K bohoslužbám se sejdeme na první adventní neděli 29. 11. v 9 hodin v modlitebně. Bude vysluhována večeře Páně kalíšky. Podle nařízení vlády budeme v rouškách kromě faráře, ale budeme moci už zpívat. Moc se na setkání i přes tato omezení těšíme.

Píseň: 346 Buď tobě sláva, jenž jsi z mrtvých vstal, smrt již nemá práva, vítěz tys a král.

Modlitba:
V Písmu čteme, Pane náš a Bože, že jsi nám přítomen ve svědcích víry, kteří již zesnuli i v těch žijících. Jsou jako oblak, kterým jsi vedl svůj lid z otroctví ke svobodě. Děkujeme ti za všechny tvé svědky, kteří nás k víře vedli a kteří nás doprovázejí. A prosíme, dej, ať se takovými svědky stáváme i my předně svým nejbližším, ale i vzdálenějším. Myslíme na všechny příbuzné, přátele, známé, sestry a bratry v Kristu, kteří nás předešli a byli připojeni k církvi zvítězilé a děkujeme za ně. V tichosti ti předkládáme to, co nás osobně tíží, i to, z čeho jsme měli v uplynulých dnech velkou radost. Vyslyš nás, když se k tobě každý sám doma, ale přece společně v duchu modlíme slovy našeho Pána Ježíše Krista. Otče náš….

Poslání: Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky (při křtu).

Požehnání: Nikdy tě neopustím, ale splním to, co jsem ti slíbil, je slovo Hospodinovo.

Píseň: 549 V tobě je radost, jinde jen žalost, Pane drahý, Ježíši. Od tebe máme dary neznámé tomu, kdo tě neslyší. Zbavuješ viny, vždycky jsi činný. Kdo se ti dává, tomu zůstává svoboda jistá. Haleluja! I v téhle době hledíme k tobě. Ať umíráme, na tebe dáme, Pána a Krista. Haleluja!