Vážení přátelé,
srdečně Váz zveme na koncert písničkáře a hudebního skladatele Bohdana Mikoláška, jenž má chalupu na malebném Rváčově u Lomnice n. Pop. Nedaleko v chalupě č. 3 ve Rváčově - Černé bydlí hudební skladatel Jaroslav Krček. Bohdan Mikolášek byl v 60. a počátkem 70. let známou osobností hudebního života tehdejšího Československa. Bohužel, po odchodu do exilu (Švýcarsko 1982) sešel svým posluchačům z očí, ale ne z mysli. Pro ty mladší uveřejňujeme alespoň jeho krátký životopis. Je nám velkou ctí, že ho můžeme přivítat na koncertě v Libštátě (15. října 2017 od 17 hodin v evengelickém kostele). Těšíme se, že koncert v Libštátě navštívíte. Podrobnější informace najdete na www.mikolasek.cz.
Bohdan Mikolášek se narodil roku 1948 v pražské rodině evangelického kněze. Vystudoval elektroniku na TU Praha, skladbu a dirigování na Lidové konzervatoři Praha, obor zvuková technika na Filmové fakultě AMU Praha a církevní hudbu na Kirchenmusikinstitut Zurich (1989 - 1991). V l. 1964-1968 realizuje jeho vlastní rocková skupina první rozhlasové a televizní nahrávky. V letech 1968-1972 zpívá především vlastní písně a zařazuje se mezi, dnes už klasická, jména českého folku. Dostává angažmá v divadle Semafor (1969 - 1970) a vydává první gramodesky. Dům, kde bydlí láska, hit slavných Návštěvních dnů Šimka a Grossmana (jak jsme se na ten pořad v té šedi těšili) je nejslavnější písní z tohoto období. Těžce ho poznamenává okupace Československa "bratrskými" armádami (1968) a zvláště smrt Jana Palacha. Za statečnou, sugestivní, emotivní a jasně protirežimní píseň Ticho (zněla ve stejnojmenném filmu Milana Peera) inspirované Palachovou heroickou obětí je "odměněn" normalizátory okamžitým zákazem profesionální činnosti. Svatopluk Karásek napsal: Je to nejvýstižnější umělecké zachycení této veliké události, které znám. Ticho je píseň, po které se netleská. Na žebříčku tehdejší rozhlasové Houpačky, kam ji zařadil Jiří Černý, již neměla hodnocení. Houpačka byla zakázána. Získává dvojnásobné vítězství v celostátní soutěži Porta 74, avšak figuruje dál na "černé listině". Ačkoli všeobjímající normalizace dusí jeho "muzikantský rozjezd", naplňuje léta 1972 - 1982 různými soukromými aktivitami - písničkářskými (např. komponované pořady pro Divadlo v Nerudovce), ale buduje také vlastní nahrávací studio, zabývá se filmovou hudbou a přednáší o elektroakustické hudbě. Roku 1982 odchází do exilu ve Švýcarsku. Působí tu jako varhaník a dirigent pěveckého sboru, buduje studio pro elektronickou hudbu a je členem předsednictva Švýcarské společnosti pro počítačovou hudbu. Koncertuje v řadě zemí Evropy, účastní se různých evropských festivalů a soutěží. V r. 1984 zakládá Soft Music (vývoj hudebního software), následující rok má premiéru jeho Žalm II. (Musikakademie Basel), v letech 1986-87 další experimentální skladby (Porcelánová hudba, Matrix dreams) a r. 1988 vydává ve vlastní produkci desku Znovu (reedice 1990 Praha). Na českou hudební scénu se vrací jako písničkář (vydání dvou desek) i jako zahraniční člen české společnosti pro elektroakustickou hudbu. Nahrává pro televizi a rozhlas, získává ocenění na soutěžích. Pro Český rozhlas vznikla např. česká verze skladby Žalm II., která se stala základem celovečerního experimentálního živého vystoupeni, připraveného speciálně pro 1. ročník festivalu "Starý Zákon a umění" (Praha, září 1995). V letech 1994 a 1997 byly vydány jeho desky Údolí a Ulice. Neobyčejně melodické jsou jeho kompozice liturgické, zvláště vánoční zpěvy. Vstoupil také na pole dětského muzikálu. U diváků se zapsal i jako autor hudby k Shakespearově dramatu Perikles (premiéra 4. 10. 2008 v Klicperově divadle Hradec Králové). Je autorem knihy Úklid v suterénu (2011, 379 stran + nejznámější CD Znovu). Obsahuje všechny Mikoláškovy písňové texty, ale také jeho eseje, články, fejetony, rozhovory a množství fotografií. V rozsáhlém oddíle na konci knihy o něm píší jeho sourozenci, Vladimír Merta, František Ringo Čech, Martin Hilský, Michael Kocáb a další. Týž rok účinkuje na koncertě Terra Sancta se sborem Pražští pěvci. Pozvánka na Koncert pro budoucnost (17.11. 2016, Václavské náměstí), kde vystoupili N.O.H.A, Michal Hrůza a Kapela Hrůzy, Laura a její tygři, Michal Pavlíček, Monika Načeva, Matěj Ruppert, Jaroslav Hutka, Barbora Poláková, Zrní, Vypsaná fixa, Tonya Graves, The Fellas, Circus Problem, Jiří Dědeček, The Prostitutes, Houpací Koně, Pokojové duo, Cocoman, ILYHB, Vasilův Rubáš, známí herci a další významné osobnosti (40 000 návštěvníků) je určitou satisfakcí za všechny jeho životní občanské a lidské postoje.