Bohoslužby 15.11.2020

Napsal uživatel admin dne So, 14.11.2020 15:52
Datum kázání
15.11.2020
Autor kázání
Petr Hudec
Kázání na text
Lk 10, 42

 

Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. Amen

Milost a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista se všemi vámi.

Blaze člověku, který si oblíbil Hospodinův zákon. Nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.  Žalm 1

Dnes vzpomínáme úmrtí J. A. Komenského. Vybral jsem proto všechny písně od Komenského, také modlitby a citace z jeho poslední knihy „Unum necesarium“.

Píseň: 158 - Samému Bohu sláva čest, budiž za milost jeho, která nám v Kristu dána jest, již se nebojme zlého. Bůh hotov je nás spasiti, nám vždycky dobře činiti. Velebme jej s radostí……  

Modlitba J. A. Komenského:

Vzdálený jsem byl od tebe, Bože,
sladkosti věčná, ale ty smilovav se, přiblížil ses ke mně, bloudil jsem, ale tys mě upamatoval, motal jsem se, nevěda kam jít, ale tys mě navedl na pravou cestu, zašel jsem od tebe a ztratil jsem tebe i sebe, ale tys mě navrátil mně i sobě. Nebe a země od tebe jsou a dobré jsou a krásné jsou a žádostivé jsou, protože od tebe jsou, avšak nejsou ani tak dobré, ani tak krásné, ani tak žádostivé, jako ty, Učinitel jejich, proto duše hledající potěšení nemohou nasytit. Ty jsi, Pane, plnost plností, srdce naše je neuspokojené, dokud nezakotví v tobě. Zdržuj mne, Pane, veď mne, nes mě, abych od tebe nebloudil a neklesal, dej, ať tě miluji milováním věčným a vedle tebe nemiluji žádné věci, leč pro tebe a v tobě, lásko neskonalá. Duch tvůj dobrý spravuj mě a tvé milosrdenství mě sprovázej po cestách mých. Amen.

Čtení: Lk 10, 38 – 42

  1. Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta,
  2. která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo.
  3. Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“
  4. Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí.
  5. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“

 

Píseň: 205 – Chvála Bohu, nový den teď, kterého mi, Bože, zasvěť, ať mi v něm tvé světlo svítí a tvou milost srdce cítí…..

Text kázání:  Lk 10, 42

  1. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“

 

Milé sestry a milí bratři, dnes bych nám všem rád připomněl známý příběh z Lukášova evangelia o Marii a Martě. Mám k tomu dobrý důvod. Poučení z našeho příběhu: „jen jednoho jest potřebí“ si totiž zvolil Jan Amos Komenský – 350. výročí od jeho úmrtí si právě dnes připomínáme - jako titul své poslední knihy. Knihu Unum necesarium dokončil v roce 1668, tedy dva roky před svou smrtí. Zemřel v Amsterodamu 15. 11. 1670 a je pochován v Naardenu.

Unum necesarium, jedno potřebné!  Co to ale je, to jedno potřebné? Na tuto otázku odpovídá právě dnešní příběh. Pojďme si ho projít a zastavit se u důležitých momentů.

Biblický text vypráví, že Ježíš přichází do domu Marty a Marie a Marta a Marie ho přijímají jako vzácného hosta.

To je to první důležité, u čeho se zastavíme. Když Ježíš chodil po Palestině, kázal a uzdravoval, táhly se za ním zástupy lidí. Ale v naprosté většině to byli zvědavci. Chtěli vidět člověka, o němž se hodně mluvilo, chtěli vidět jeho zázraky. Sledovali ho z povzdálí a ani je nenapadlo, že by ho pozvali k sobě domů.  Ale Marta a Marie ho k sobě domů pozvaly. I dnes je spousta lidí, kteří se o Ježíše, křesťanství zajímají zpovzdálí. Ale málo je těch, kteří Ježíše pozvou k sobě domů. Ale o to právě jde, pozvat Ježíše k sobě domů!  Zajímat se o Ježíše, o křesťanství zpovzdálí, jako nezaujatí diváci, je k ničemu. To nemá pro náš život žádný význam. Být křesťanem jen podle jména, je k ničemu. Kolik je v našich sborech tzv. papírových členů, kteří byli sice pokřtěni, ale Krista k sobě domů nikdy nepozvali? Hádám, že tak 80 procent. Jen ten, kdo Ježíši Kristu otevře dveře svého srdce, pustí ho k sobě, uvěří mu, jen ten se s ním skutečně setká a také jím bude obdarován. A jeho dary jsou pokoj a spása. Zkrátka, je třeba otevřít dveře, pustit Ježíše k sobě. To je naprosto zásadní. Jak to učinily Marta a Marie. Pak se teprve může něco stát. Pak se mohou dít zázraky. Ale také nemusejí. Protože i když pozvu Ježíše do svého domu, mohu se s ním dokonale minout. Myslím tím samozřejmě na Martu.

Marta je starší, je dominantní. Řídí domácnost. Však o tom vypovídá už její jméno. Marta znamená česky: paní domu. Marta je paní domu, to je jasné. Vítá vzácného hosta. Chce mu posloužit, jak nejlépe umí. Snést na stůl to nejlepší, co doma mají. Připravuje hostinu, běhá sem a tam, má s přípravou stolu plné ruce práce.  To se přece sluší a patří. Ona dobře ví, že přišel host nejvzácnější, a tak je třeba udělat maximum proto, aby se rodina vyznamenala. Aby bylo patrné, jak si vzácného hosta váží. Marta pobíhá po domě, peče, uklízí, vaří pro vzácného hosta. A dráždí ji, že sestra Marie sedí u Ježíšových nohou a naslouchá tomu, co říká. Mistře, napomeň ji přece, ať mi pomůže, žádá Marta. Ale Ježíš pochválí Marii. Marto, Marto, děláš si starosti, trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je potřebí. Marie volila dobře, vybrala si to, oč nepřijde. Dokážeme si celou situaci dobře představit. Vidíme živě, jak se Marta snaží a Marie si sedí, nehne ani prstem. A zdá se nám nespravedlivé, že Ježíš pilnou Martu stírá a línou Marii chválí. Přece, když přijde návštěva, je slušnost ji pohostit. Tak to máme v hlavě srovnané. Tak jsme byli vychováni. Tak to děláme. Pravda, někdo se snaží víc, někdo míň. Ale všichni víme, že pohostit návštěvu patří ke slušnému vychování. Takže, jak máme Ježíšovým slovům rozumět?  Jistě ke slušnému vychování patří vzácnou návštěvu pohostit, ale v našem případě jde o to, že Ježíš není běžná návštěva. V Ježíši k Marii a Martě přichází sám Bůh. A Bůh nepotřebuje, abychom mu sloužili. Je to právě naopak. To my potřebujeme, aby on posloužil nám.  V církvi tento příběh stále znovu a znovu inspiruje k diskusi. Co je potřebnější? Církev sloužící, to je Marta nebo církev naslouchající, to je Marie. Co je důležitější? Sloužit potřebným nebo jít do kostela? Diskutuje se vášnivě, ale nakonec diskutující dochází k závěru, že obojí je důležité a že záleží na konkrétní situaci. To je všechno pravda, ale myslím, že náš příběh není o tom, zda je důležitější diakonie nebo zvěstování, ale o tom, že k nám Bůh v Kristu přichází a my ho máme pustit k sobě a pak se ztišit a naslouchat. To je to jedno potřebné.  To je to, oč člověk nepřijde. Vždyť nebe a země pominou, ale slova má, říká Hospodin, nikdy nepominou. A to nám chce předat i Jan Amos Komenský, jako největší moudrost, k níž v životě dospěl.   A abych jen o Komenském nepsal, uvádím na závěr výňatek z jeho knihy.

„Čtenářům Bible je nanejvíc potřebné, aby byli přesvědčeni, že když byli vyhnáni z ráje, ta kniha nám byla dána Bohem za tím účelem, aby nám důtklivě připomínala naši pošetilost, když opouštíme pramen života, Boha, neštěstí, v něž se tím vrháme, konečně milosrdenství, jež Bůh nabízí těm, kdo by zmoudřeli.

Písmo svaté celé je kniha praktická, v níž Bůh vede svou při proti odbojnému stvoření a vypisuje, jak svého soudu spravedlnost, tak proces, různým způsobem při různých příležitostech. Neboť zjevuje lidem, co mají vědět, ukládá jim, co mají dělat, a slibuje jim, co mají očekávat, budou-li to dělat, a při tom uvádí příklady své dobrotivosti vůči zbožným a spravedlivé své přísnosti proti bezbožným.

O žádné z těchto věcí si nemysli, že je tebe daleka, neboť máš v sobě stejně jako kdokoli jiný sémě dobré od dobrého Stvořitele a sémě od zlého rozsévače Satana.  Neboť jako je každý člověk výtahem světa, chovaje v sobě nebe i zemi, vodu a oheň, hmotu a ducha, světlo a tmu, pohyb a klid atd., tak i celé dějiny lidského pokolení obrážejí se v kterémkoli jednotlivém člověku, takže není nikoho, kdo by nechoval v sobě svého Boha i Satana, svého pekla i ráje, svého stromu života i smrti, svých pokušení a zápasů, svých vítězství a porážek, svého Kaina a Abela, zkrátka semene ženy a semene hada, v jedněch pak převládá to, v druhých ono sémě.

Zkrátka veškerý život křesťanů stal se labyrintem. Víra byla rozkouskována na tisíce drobných článků, a jestliže bys popřel jeden z nich, jsi kacíř. Život byl rozdělen na nesčetné množství jednotlivých sporných případů svědomí, a když něco tu nezachováš, jsi pln úzkosti. Touhy a naděje se staly labyrintem pro přemnohé, kteří nevědí, zač prosí a več doufají, ani od koho, skrze koho a s jakou důvěrou, a proto jsou buď na pochybách, v klamné naději, nebo jsou uvrženi v jisté zoufalství. Jiní obracejí veškerou bohoslužbu v obřadnosti, jiní zase zároveň s obřadnostmi odmítají a zanedbávají bohoslužbu. A to vše s takovou rozmanitostí, že kdyby někdo mohl pozorovat všechny najednou, neměl by jiného divadla, než jako by viděl nesčíslný zástup lidí prohlašujících, že kráčejí po téže cestě, ale přitom by se jedni hnali vpravo, druzí vlevo, ti nahoru, ti zase dolů, ba i jedni kupředu a druzí dozadu a což je ještě nepřirozenější, jedni by kráčeli po nohách a druzí po hlavách.

A je-li proti tomu jaký prostředek? To jedno potřebné. Vrátiti se ke Kristu! To je: ztišit se, naslouchat mu a bedlivě kráčet v jeho stopách, a ostatních všech cest potud zanedbati, až se sběhneme všichni v jednotu víry atd. (Ef 4,15 atd.). Aby totiž, jako nebeský učitel učinil Písmo základem všeho učení, tak každý z nás opustil své zvláštní vyznání a spokojil se s jedním společným, totiž zjeveným slovem božím, Kristem…“

Co je to jedno potřebné? Jako Marie se ztišit, naslouchat Kristu a potom bedlivě kráčet v jeho stopách.   Amen.

Píseň:  391 - Pane, jenžs mne koupil sobě, čím ach, odměním se tobě? Dejž, ať srdce mé s vděčností k tobě plápolá milostí….

Sborové ohlášky:

Děkujeme všem, kteří přispěli na  pískovcový kalich, na tento účel je možné přispívat i nadále na účet sboru s v.s.1781. Děkujeme za vaše příspěvky na sbírku na JTD, i na tuto sbírku lze přispět. Budeme ji odesílat až na začátku Adventu. Tak jako za minulého nouzového stavu i nyní si můžete v neděli odkládat peníze do běžných sborových sbírek a celou sumu později poslat na účet sboru s označením Sbírka nebo předat příležitostně H. Kotasové.   Rádi bychom i letos přispěli manželům Schmidtovým na jejich projekt střední zemědělské školy v Kongu, děkujeme všem, kteří již přispěli a kdo by ještě chtěl poslat peníze na tento účel, označte svou platbu v poznámce Kongo. Bohužel se letos bazar nebude konat, z jeho výtěžku jsme také na tento účel posílali peníze. O to bude tato částka nižší, ale přesto bychom rádi něco poslali.
Nabízíme již Evangelický kalendář a příručku Na každý den, stojí 150 Kč, a také máme ještě volné 4 ks nástěnného obrázkového kalendáře s kostely našich sborů, stojí 70 Kč. A ještě přišla Hesla Jednoty bratrské za 40 Kč. Všechny publikace si můžete zakoupit, až se opět sejdeme k bohoslužbám a doufáme, že to bude záhy.

Píseň: 367 – Studně nepřevážená, všech božských milostí, k tobě úpí duše má, tvých žízníc sladkostí, Bože, Duchu svatý, jenžs posavad v darech svých předrahých a rozkošných přehojně bohatý…..

Modlitba
Pane Bože, vyznáváme, že se často podobáme těm zástupům lidí, kteří tě zpovzdálí pozorovali, ale k sobě tě nepustili. Nepochopili, že v Ježíši Kristu k nám lidem přicházíš Ty sám. Děkujeme ti, že navzdory naší nemoudrosti k nám stále znovu přicházíš skrze zvěstování evangelia. A prosíme, pomoz nám, abychom dokázali na tvé přicházení správně zareagovat. Abychom tě k sobě ochotně pustili, abychom se jako Marie dovedli skutečně ztišit a naslouchat tomu, co nám říkáš, a pak podle slov tvých, s pomocí Tvého svatého Ducha žít na místě, kam jsi nás postavil. Děkujeme ti, za všechny tvé učedníky, kteří nám o tobě svědčili. Dnes zvláště děkujeme za našeho bratra ve víře J. A. Komenského a za to, co nám odkazuje, totiž, že to jediné nezbytné pro náš život je Kristus.
Prosíme za všechny nemocné, umírající, za smutné a opuštěné. Pane, smiluj se.
Prosíme za mír a spravedlnost na celém našem světě. Zvláště pak myslíme na obyvatele Běloruska, náhorního Karabachu, Honkongu... Pane, smiluj se.
Do tvé péče odevzdáváme jeden druhého, celý náš sbor, zvláště prosíme za našeho milého bratra Jínu, který měl těžký průběh nemoci covid, ale radujeme se, že je na tom už lépe, a máme naději, že se zcela uzdraví. Prosíme za Janu Mikoláškovou, která je také covid pozitivní. Pane, smiluj se.
Prosíme, vyslyš nás, když se společně v duchu modlíme: Otče náš…

Poslání: Jen jednoho je potřebí. Marie volila dobře, vybrala si to, oč nepřijde. Kéž tedy rosteme v poznání a v milosti našeho Pána Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní a až do dne věčnosti.

Požehnání: Hospodin je tvůj ochránce. Hospodin bude chránit tvé vycházení i vcházení nyní i na věky. Amen.

Píseň: 690 - Soudce všeho světa, Bože, před trůnem tvým nepomůže žádnému krása, moc jeho, byť měl slávu světa všeho….